Kdo hledá předky, začíná v matrikách, a dobře dělá. Jak se v nich hledá, popisujeme v návodu krok za krokem. Jenže dřív nebo později přijde chvíle, kdy matrika mlčí: zápis chybí, jméno nesedí nebo kniha začíná až v roce 1690. Pak se hodí vědět, co dalšího úřady o lidech sepisovaly.
Sčítání lidu: kdo bydlel pod jednou střechou
Sčítání ukazuje celou domácnost v jeden den: rodiče, děti, výměnkáře, podruhy, čeleď. U každého je rok a místo narození, náboženství, povolání a domovská obec. Pro rodokmen je to často nejrychlejší cesta k místu narození člověka, který se přistěhoval odjinud.
| Sčítání | Co přineslo |
|---|---|
| 1857 (31. 10.) | první sčítání k jednomu dni; přechod mezi starými soupisy a moderním sčítáním |
| 1869 (31. 12.) | první moderní sčítání, od té doby každých deset let: věk, stav, náboženství |
| 1880, 1890, 1900, 1910 | přibyla obcovací řeč a gramotnost, později celé datum narození |
| 1921 (15. 2.) | nově národnost |
| 1930 (1. 12.) | operáty jsou v Národním archivu, ne v okresních archivech |
Sčítací archy z let 1857 až 1921 se ukládaly u okresních úřadů a dnes jsou v okresních archivech. Dochovaly se nerovnoměrně: někde všechny ročníky, jinde žádný. Online jsou hlavně tyto:
- Jižní Morava a Vysočina: Moravský zemský archiv má na webu Sčítací operáty archy 1857–1921 z patnácti okresních archivů, od Blanska po Znojmo a Pelhřimov. Pozor, nejsou v ActaPublica s matrikami, mají vlastní stránku.
- Jižní Čechy: DigiArchiv SOA v Třeboni má sčítání 1857–1921 ze sedmi okresních archivů, řazené podle okresu, roku a obce.
- Praha: Archiv hlavního města Prahy zveřejňuje sčítání 1880–1921 v Archivním katalogu, z roku 1869 se dochoval jen zlomek. K tomu Národní archiv nabízí pražské policejní přihlášky z let 1850–1914, prohledávatelné podle jména.
Jak vypadá arch jednoho domu, ukazuje sčítání z Horákova u Brna ke konci roku 1880:
Sčítání lidu 1880, Horákov č. 44
[záhlaví:] Aufnahmsbogen – Arch popisní … nach dem Stande vom 31. December 1880 | Jméno | Pohlaví | Rok narození dle možnosti též měsíc a den | Místo narození | Příslušnost (právo domovské) | Vyznání náboženské | Stav | Jazyk v obcování | Povolání, hlavní výživa: postavení | majetek, postavení v práci — 1. Hromek Frant. | 27/1 1840 | Horákov | Horákov | ř. kat. | ženatý | český | rolník | ¼ láník — 2. „ Františka | 13/10 1847 | Hostěnice | dto | dto | vdaná | dto | polní hosp. | spolumajitelka — 3.–6. děti Josef (1875), Marie (1870, chodí do školy, žákyně), Anežka (1877), Františka (1879) — 7. Říčánek Thekla | 1816 | Hostěnice | Hostěnice, okr. Vyškov(?) | dto | vdova | dto | výměnkářka — 8. Hromek Anton | 27/10 1856 | Horákov | Horákov | ř. kat. | svobodný | dto | kovář | tovaryš(?)
V domě č. 44 žije čtvrtláník František Hromek se ženou Františkou, spolumajitelkou gruntu, čtyřmi dětmi a bratrem Antonínem, kovářem. Sedmá je Františčina matka Tekla Říčánková, vdova a výměnkářka, narozená v Hostěnicích, kde má i domovské právo.
MZA Brno, sčítání lidu 1880, okres Brno, Horákov č. 44, snímek 132
Tekla Říčánková je táž Tekla, která roku 1841 se svým mužem převzala grunt č. 22 v Hostěnicích, jak ukazuje pozemková kniha. Po smrti muže žije na výměnku u dcery v sousední farnosti, ale domovskou obec má dál v Hostěnicích. Sčítání tak ukáže, kam se člověk přestěhoval, i odkud pochází. Data narození ale berte opatrně: arch vyplňovala domácnost nebo majitel domu, sčítací komisař ho převzal a opravil; údaje tedy pocházejí od lidí samotných, často zpaměti. U Tekly je jen rok. Pro data platí matrika, sčítání dává místa a souvislosti.
Vojáci
Vojenská služba trhá rodokmeny: muž zmizí na roky a vrátí se odjinud, nebo vůbec. V matrikách se vojáci poznají podle slov Soldat, Gemeiner (prostý voják) nebo jména pluku. Tady ženich z Horákova v roce 1867:
Svatba, Hostěnice, 1. října 1867
1. října 1867 | 44 Horákov | Hromek Franz, bis zur Einberufung beurlaubter Gemeiner des 8. Infanterie-Regiments, ¼ Lehner in Horákov … katholisch, 27, ledig | 22 Hostěnice | Říčánek Franziska, Hilfsarbeiterin in ihrem väterlichen Hause, ledige ehel. Tochter des † Tomas Říčánek ¼ Lehner in Hostěnic … | katholisch, 19, ledig | 13/10 1847 | Josef Theimer, Schlossermeister in Pozořitz; Jan Říčánek, Häusler in Hostěnitz | Albert Hodulka(?), Administrator | [pod zápisem:] Trauungsakten Fach III Fasc. A/1867 Nro 50; Bewilligung … Bezirksamt Austerlitz 18. Sept. 1867 Z. 6104
1. října 1867 se oženil František Hromek z Horákova č. 44, prostý voják 8. pěšího pluku na dovolené až do povolání, čtvrtláník, 27 let, s Františkou Říčánkovou z Hostěnic č. 22, 19 let, dcerou zesnulého čtvrtláníka Tomáše Říčánka, která pomáhala v otcovském hospodářství, narozenou 13. 10. 1847. Pod zápisem odkaz na svatební spisy a povolení okresního úřadu ve Slavkově.
MZA Brno, E 67, kniha 1580, Pozořice, oddaní 1856–1947, oddíl Hostěnice, snímek 289
Pluk je stopa. Kde se hledá dál:
- Kmenové listy vojáků z českých zemí má Vojenský historický archiv v Praze, a to do ročníku narození 1910. Dochovaly se ale jen zčásti: ročníky 1750–1864 torzovitě, ročníky 1887–1900 a 1903–1910 byly z větší části skartovány. Nejvíc šancí je u mužů narozených v letech 1865–1886 a 1901–1902. Archiv potřebuje jméno, příjmení a rok narození.
- Vojenské matriky (křty, svatby a úmrtí u vojska) jsou ve stejném archivu a jsou digitalizované. Úmrtní matriky pluků a polních nemocnic z první světové války jsou online v Digitální studovně ministerstva obrany.
- Databáze legionářů a padlých v první světové válce najdete na webu VHA. Databáze padlých má přes 186 tisíc záznamů, ale nejsou v ní všichni.
O vojákovi z roku 1784, jehož nevěsta slíbila, že půjde za ním k pluku, píšeme v článku o roce 1784.
Před matrikami: soupisy a katastry
Stát sepisoval poddané kvůli daním dávno předtím, než začal číst matriky. Tyhle soupisy neznají křty ani svatby, ale znají hospodáře, jejich grunty a někdy i celé rodiny.
- Soupis poddaných podle víry z roku 1651 (jen Čechy) je pro rodopisce nejcennější. Vrchnosti v něm zapisovaly hospodáře, manželku, děti s křestními jmény, věkem a vyznáním, i čeleď a podruhy. Na některých panstvích nevznikl nebo se nedochoval. Národní archiv vydal dochované části v jedenácti svazcích a celá edice je zdarma ke stažení jako PDF.
- Berní rula (Čechy, sepsaná v letech 1653–1656) uvádí jen hospodáře, výměru polí a dobytek. Vyšla tiskem po krajích.
- Lánové rejstříky (Morava, 1656–1679) zapisují držitele gruntů na všech panstvích a u gruntu i předchůdce. Jsou v Moravském zemském archivu ve fondu D 1 a dají se prohlížet online v portálu ARON. Ukázku s jedním bořitovským sedlákem najdete v článku Co je matrika.
- Tereziánský katastr (první platil od roku 1749, druhý od 1757) a josefský katastr (patent z roku 1785) popisují půdu a držitele v 18. století.
- Gruntovní a pozemkové knihy ukazují, jak grunt přecházel z ruky do ruky, s cenami a dluhy. Věnujeme jim samostatný článek.
Matriky jiných vyznání jsou také v archivech. Židovské matriky z let 1784–1949 má Národní archiv a jsou digitalizované. Evangelické matriky najdete u příslušných archivů vedle katolických, v ActaPublica jako samostatné původce.
Slepé uličky a jak z nich ven
Linie se nejčastěji nezastaví proto, že by předek „nebyl“. Zastaví se proto, že je zapsaný jinak, jinde nebo nepřesně. Pět situací, které potkáváme pořád:
1. Svatba není tam, kde rodina bydlela
Oddávalo se obvykle ve farnosti nevěsty. Když rodina žila v Horákově a svatbu tam nenajdete, hledejte v obci, odkud byla žena, i v sousední farnosti. Ženich z Horákova (farnost Tvarožná) v ukázce výše se ženil v pozořické farnosti, kam patřily Hostěnice nevěsty.
2. Jméno se píše pokaždé jinak
Říčánek je v knihách Rzitschanek, Rzizanek, Řičanek i Ričánek, Odehnal také Wodehnal. Písař psal, jak slyšel, a podle toho, jestli psal německy, nebo česky. Hledejte podle čísla domu a jmen rodičů, ne podle přesného pravopisu, a v rejstřících zkoušejte všechna písmena, kterými jméno může začínat.
3. Zápis říká něco, co není pravda
Matriky se mýlí. František Hromek z Horákova č. 44 se v září 1835 ženil podruhé, oddací zápis ho ale vede jako svobodného. Že byl vdovec, prozradí až kniha zemřelých z dubna téhož roku:
Úmrtí, Horákov, duben 1835
April 4/6 | 44 | Josepha Eheweib des Franz Hromek Viertlers v. Horakow | 1 – – 1 | 30 | Geburtsschmerzen(?) | Peter Kostroschitz Coop.
Zemřela 4., pohřbena 6. dubna 1835, dům č. 44: Josefa, manželka Františka Hromka, čtvrtláníka z Horákova, 30 let, zřejmě po porodu. Pohřbil kaplan Petr Kostrošic.
MZA Brno, E 67, kniha 1998, Tvarožná, zemřelí 1835–1888, oddíl Horákov, snímek 105
Josefa zemřela osm dní po narození dcery a o pět měsíců později se vdovec oženil znovu. Kdo by věřil jen oddacímu zápisu, nepřiřadil by Františkovi starší děti z prvního manželství. Pravidlo: každý údaj ověřte aspoň ve dvou zápisech.
4. Nemanželské dítě
U nemanželských dětí často chybí otec a linie tím končí. Ne vždy. Otec se mohl k dítěti přihlásit před farářem a dvěma svědky a dát se zapsat, při křtu nebo později. Když si pak matku vzal, farář dítě legitimoval poznámkou:
Křest, Horákov, leden 1856, s poznámkou o legitimaci
7/8 Jänner, Johann Nowotny Coop. | 44 | Maria | Mädchen | unehelich | Vater: Thomas Havlík, Taglöhner in Kobeřitz(?), unehelicher Sohn der Apollonia … | Mutter: Anna, ledige Tochter des Franz Hromek, Viertlers in Horákow … | [vlevo:] Durch die am 2. November 1856 erfolgte Verehelichung der Eltern … legitimirt
Narozena 7., pokřtěna 8. ledna 1856, dům č. 44: Marie, děvče, nemanželská. Otec Tomáš Havlík, nádeník v Kobeřicích(?), sám nemanželský syn Apolonie. Matka Anna, svobodná dcera Františka Hromka, čtvrtláníka v Horákově. Poznámka: sňatkem rodičů 2. listopadu 1856 dítě legitimováno; Havlík se před svědky prohlásil za otce a sám žádal o zápis.
MZA Brno, E 67, kniha 1985, Tvarožná, narození 1835–1867, oddíl Horákov, snímek 178
Když otec zapsaný není, pokračujte po matce. Nemanželské dítě bývá zapsané jako „syn Apolonie, dcery Martina“, a tím ukazuje na dědečka. Přesně tak je v zápisu výše zapsaný otec malé Marie: Tomáš Havlík je sám nemanželský syn Apolonie, dcery Martina Havlíka z Kobeřic(?). Otce nemá, ale matka i její otec jsou jménem, a linie tím pokračuje o generaci dál.
5. Kniha začíná pozdě nebo chybí
Když matrika farnosti začíná až koncem 17. století nebo její část shořela, zbývají prameny vrchnosti: gruntovní knihy, lánové rejstříky a urbáře na Moravě, soupis z roku 1651 a berní rula v Čechách. Ty sice neřeknou, kdy se kdo narodil, ale řeknou, kdo na gruntu seděl. A s trochou štěstí i to, kdo seděl před ním.
A co nejmladší zápisy?
Začněte od nejbližších generací a od dokladů doma, jak popisuje stránka Jak začít s rodokmenem. Každý další nalezený zápis porovnejte s tím, co už o rodině víte.
A když se zaseknete, napište nám. První zápis jednoho předka najdeme zdarma a řekneme vám, kudy by se dalo pokračovat.
