Jak najít předky v matrikách online krok za krokem

Jedno upozornění předem. Hledání v matrikách není hledání na Googlu. Nezadáte příjmení a nedostanete seznam. Knihy jsou naskenované strany, které se listují, a jediná cesta k předkovi vede přes místo a rok. Kdo ví, kde a kdy se děda narodil, najde ho za hodinu. Kdo ví jen příjmení, má to mnohem těžší; pomůže leda vzácné jméno, mapa příjmení na kdejsme.cz nebo matriky s rejstříkem jmen. Proto první tři kroky nejsou v archivu.

1. Vyberte šuplík

Rodné a oddací listy, úmrtní list, parte, vojenská knížka, domovský list. Každý z nich má jméno, datum a místo. Hledáte nejstaršího člověka, u kterého máte místo a rok narození jisté. Obvykle to bude prababička nebo pradědeček narození kolem roku 1900. Jejich rodný list je zpravidla ještě doma a pokud ne, zeptejte se nejstarších příbuzných, dokud můžete. Nahrajte si to.

2. Připravte si rodinné doklady

Vypište jména, data a obce z rodných listů, oddacích listů a rodinných poznámek. U každého údaje si poznamenejte, odkud pochází, abyste jej mohli porovnat s nalezenými zápisy.

3. Najděte farnost

Tady končí nejvíc pokusů. Matriky nejsou podle obcí, ale podle farností, a malá ves kostel neměla. Horákov u Brna patřil k faře ve Tvarožné, Hostěnice k Pozořicím. Když zadáte do archivu „Horákov“, dobrý portál vám farnost poradí sám (ActaPublica umí hledat podle obce). Když ne, pomůže mapa: hledejte nejbližší kostel s farou, obvykle v sousedním městečku. Pozor na dvě pasti. Farnost se mohla v čase změnit, když vznikla nová fara. A vesnice s německým jménem v knihách (Borstendorf je Bořitov, Hostienitz Hostěnice) se v rejstřících archivů hledá česky.

4. Vyberte archiv

Matriky jsou rozdělené mezi osm archivů zhruba podle krajů, ale podle hranic z roku 1960, takže na okrajích jsou výjimky. Každý archiv má vlastní portál a každý se ovládá trochu jinak, ale všechny jsou zdarma.

Slovensko má církevní matriky zdarma na FamilySearch (velká část je prohledávatelná podle jmen), Rakousko na portálu Matricula. Předek z Volyně, Vojvodiny nebo Chicaga je jiný příběh a jiný článek.

5. Najděte knihu

Pro farnost uvidíte seznam knih: narození, oddaní, zemřelí, každá s rozsahem let, a od roku 1784 obvykle každý druh zvlášť. Před rokem 1784 bývá všechno v jedné knize. Vyberte druh podle události, kterou hledáte, a roky podle toho, co víte. Větší farnosti mají navíc knihu rozdělenou podle obcí do oddílů: v knize narozených Tvarožné 1784–1811 je oddíl Horákov souvislý blok třiceti snímků, ne zápisy roztroušené po celé knize. U mnoha knih je i rejstřík, buď na konci, nebo jako samostatná kniha. A ten je krok šest.

6. Použijte rejstřík

Od roku 1790 měly knihy mít abecední rejstřík: příjmení, jméno, rok, obec, strana. Vypadá takhle:

Rejstřík narozených, Pozořice 1784–1834, písmeno R

I rejstřík chce trochu cviku. Letopočet je jen jednou na okraji pro celý rok a sloupec s obcí je u Mikuláše zapsaný o půl řádku níž než jméno, takže se na první pohled zdá, že patří k Holubicím; že je z Pozořic, potvrdí až křestní zápis na straně 26. Rejstřík psal farář, jak slyšel, a tak je tu Říčánek jako Rzitschanek a o dva řádky níž jako Rzitschanekin, s příponou -in, která v němčině označuje ženu. Příjmení si proto v hlavě přeložte do němčiny: Ř je Rz, Č je tsch nebo cz, Š je sch, a ž a ě farář psal, jak uměl. Číslo na konci řádku je strana knihy (v hlavičce „Seite der Matrik“), ne snímek na webu. Snímek najdete tak, že knihu otevřete zhruba v polovině, podíváte se na číslo strany a doladíte.

7. Přečtěte zápis

Tady je oddací zápis z roku 1835 z Hostěnic. Vypadá hrozivě, ale má jasnou kostru. Zleva doprava: datum, čísla domů, ženich s rodiči a vsí, náboženství, věk, stav, nevěsta s rodiči, náboženství, věk, stav, svědkové.

Svatba, Hostěnice, 15. září 1835

Nečtěte to po písmenech. Hledejte, co znáte: jméno, které čekáte, číslo domu, letopočet. Jakmile najdete „Hromek“, zbytek se rozpadne na kolonky a kolonky jsou vždy ve stejném pořadí. Co nepřečtete, přeskočte. Na věk a dům stačí číslice a ty se v kurentu píšou stejně jako dnes.

8. Udělejte krok o generaci

A tady je celý trik. Zápis o svatbě neříká jen, kdy se František ženil. Říká, že mu bylo 25, že byl z domu č. 44 v Horákově a že jeho otec je Jiří Hromek. To jsou tři údaje a každý z nich je klíč k další knize:

1. Věk 25 v roce 1835 znamená narození kolem roku 1810. Plus minus dva roky, věk v matrikách bývá odhad.
2. Horákov patří k faře Tvarožná, tedy jiná farnost než svatba. Otevřete knihu narozených Tvarožná 1784–1811, oddíl Horákov.
3. Jiří Hromek, dům 44 je to, co v ní hledáte. Na foliu 55 je: 3. prosince 1810, dům 44, Franz, otec Georg Hromek, čtvrtláník, matka Genofefa Neužilin.

Jedním zápisem jste získali přesné datum narození a jméno matky tak, jak bylo zapsáno hned po porodu. Svatba ji sice jmenuje také, ale jinak (viz rámeček níž). Jméno matky vede k další svatbě: Jiří Hromek a Genovefa Neužilová se museli vzít před prosincem 1810. Oddávalo se zpravidla ve farnosti nevěsty; Genovefa byla z Mokré, která patřila také k Tvarožné. A skutečně, v knize oddaných Tvarožné je jejich svatba v květnu 1810. Z ní vypadnou jejich rodiče a jste v 18. století. Každá generace je jeden takový krok: svatba dává věk a rodiče, křest dává datum a matku, znovu svatba. Zhruba třicet let na generaci, čtyři kroky na století.

9. Zapisujte, odkud co máte

Ke každému údaji si poznamenejte knihu a stranu: „MZA Brno, E 67, kniha 1983, fol. 55“ je adresa, na které zápis najdete i za deset let a najde ho i kdokoli jiný. Ušetří vám to hodiny, až budete něco ověřovat, a je to jediný rozdíl mezi rodokmenem a seznamem jmen. V naší aplikaci má proto každý údaj číslo, které vede k výřezu zápisu; doma stačí tabulka nebo sešit.

Pasti, do kterých spadne každý

• Jména se překládají. Franz je František, Georg Jiří, Wenzl Václav, Johann Jan. Marianna ale není Marie, je to samostatné jméno Mariana. Latinsky zase Franciscus, Georgius, Wenceslaus, Joannes. Jedna osoba má v knihách tři jména.
• Příjmení se píšou, jak se slyší. Říčánek je Rzičžanek, Rzizanek, Rzitschanek a Řičánek v jedné farnosti během padesáti let. Ženy mají příponu -in nebo -ová podle jazyka.
• Křest není narození. Ve starších knihách je jen datum křtu, obvykle den po narození. Pohřeb není úmrtí.
• Měsíce s číslicí. 7bris je září (september, sedmý měsíc starého kalendáře), 8bris říjen, 9bris listopad, Xbris prosinec. Ne červenec a srpen.
• Věk je odhad. Hlavně u zemřelých: „70 let“ znamená starý člověk. Rok narození hledejte v rozmezí pěti let.
• Nemanželské dítě má jen matku. Od roku 1770 se jméno otce smělo zapsat, jen když se k dítěti sám přihlásil. Řetěz pokračuje po matce, pokud vůbec; poznámka „legit.“ na okraji znamená, že se rodiče později vzali.

Kdy to nechat na někom jiném

Devět kroků zní jednoduše a první dva tři dny bývají krásné. Pak přijde kniha, ve které je ze zápisu čitelné jen číslo domu, farnost, která má mezeru deset let, nebo předek, který se objevil odnikud. V tu chvíli si spočítejte, kolik večerů chcete ještě dát a jestli vás baví kurent, nebo výsledek. Když výsledek, zadejte nám jméno, rok a obec toho, u koho jste se zastavili. Jeho zápis najdeme zdarma, většinou ještě týž den, nejpozději do týdne, a ukážeme, kam od něj vede cesta. Co s tím dál, je pak na vás a na ceníku.